Stále ten covid
Na téma covidu už bylo napsáno kde co. Pravdou je, že je to podivná nemoc a každý má jiné příznaky.
Když se nemoc poprvé objevila v České republice, převážná část nemocných si stěžovala na ztrátu čichu a chuti. Bylo to něco nezvyklého, protože jinou nemoc, která by měla takové příznaky jsme do té doby neznali. Covid je ale viróza, takže dalšími příznaky a vážnějšími, byly dýchací problémy. Bohužel první varianty covidu zapříčinily, že mnoho nemocných muselo vyhledat lékaře a bylo hospitalizováno a připojeno na dýchací přístroje. Těžko říct, jestli právě to vyvolalo takovou paniku a vynutilo si všechny ty locdowny. Každopádně tato fáze covidu zdá se již pryč.
Přišly nové varianty covidu a více se blíží běžným virózám. Bolesti hlavy, horečka, bolesti v krku, ale ne tak vážné, že byste museli vyhledat lékaře. A hlavní příznak původní varianty, ztráta čichu a chuti, ta už se téměř vůbec nevyskytuje.
Ano, je to divná nemoc a je tu hodně spekulací, je či není vytvořená uměle, je či není nutné se očkovat, je či není potřeba stále dělat PCR testy nebo antigenní testy ze slin. Protože většina populace již nemoc prodělala, nebylo by už načase zařadit ji mezi běžné nemoci a nechat na dobrovolnosti, a hlavně zodpovědnosti občanů, zda se chtějí či nechtějí očkovat a zda budou či nebudou nosit roušky? Zvlášť pro mládež, která prodělala nemoc a často o ní ani nevěděli nebo přešla během pár dní s horečkou, by neměla dál trpět lockdowny a omezeními jak pohybu, tak společenských akcí, které jsou pro ně tak důležité.
Ke covidu se vyjadřuje stále hodně odborníků, ale jejich předpovědi se moc neplní. Virus se naučil přežívat jak horká léta, tak chladné zimy a dělá si co chce. A možná právě proto bychom mu měli dát volný průchod a on si to třeba rozmyslí a přestane nás trápit. Zkrátka, naučme se s ním žít, nic jiného nám stejně nezbývá.