Nejen staré známe tapisérie ale i gobelíny jsou považovány za vrchol výtvarného umění ale i umění řemeslného. Největšího rozkvětu dosáhly v období renesance, baroka a dokonce i klasicismu. Jelikož se ale vše staré vrací zpět do módy, určitě by vás nemělo překvapit to, pokud na něco takového narazíte v obchodě. Pokud vám termín tapisérie nic neříká, pak lze jednoduše říci, že se jedná o úžasné výtvory rukou, které jsou více než dovedné a šikovné.


V dnešní době byste ale narazili jen na pár nadšenců, kteří se tkaní věnují již nějakou tu dobu. Ne nadarmo se tato technika považuje za vyhledávanou a doceňovanou.

To nejkrásnější vždy vzniká pomocí ručního tkaní. Možná jste již někdy slyšeli o technice, zvané útkový ryps. Jedná se o techniku, díky níž mohou vznikat ty nejkrásnější tapisérie. Technika je známa již od středověku. Provádí se na horizontálních ale i vertikálních tkalcovských stavech a to za pomoci melírování.

Jestliže vám melírování nic neříká, pak rozhodně nevěště hlavu, jelikož se jedná pouze o směs barevných nití, díky kterým jsou tkalci schopni vytvořit jemné linie barev a to hned ve stovkách různých odstínů.

Velkou výhodou techniky je vytváření tzv. gobelínů a to díky přesné výtvarné předlohy, kterou jsou oleje, akvarely nebo dokonce tempera. Tkalci jsou díky tomu schopni vystihnou linie lidských postav, obličeje, proporcí lidského těla apod.


Velmi zajímavým odvětvím je restaurování tapisérií. Nejčastěji můžeme narazit na velmi známé kousky a to ze státních nebo soukromých uměleckých sbírek. Díky restaurování je možné renovovat ručně vázané koberce či potahy různých druhů nábytku apod. Restaurovat je dokonce možné i závěsy, vlajky nebo dokonce prapory.

Cílem je maximálně zachovat historické hodnoty, jejíž hodnota stoupá až do několika desítek miliónů korun.

Málokdo ví, že Česká republika je jednou z mála zemí, jejíž odkaz má tak bohatý rozsah od 20. století a to v době secese či funkcionalismu.